Komáři

Komáři jsou prvním velikým Faulknerovým dílem. Na rozdíl od většiny autorových pozdějších próz se tento štiplavý, satirický román neodehrává v autorově mytickém yoknapatawphaském kraji, nýbrž v New Orleans, přesněji řečeno na výletní jachtě, na níž se několik neworleanských umělců vydává na několikadenní okružní plavbu. Je přitom docela lhostejné, kdo z neworleanské umělecké a literární scény se za jednotlivými postavami díla skrývá; důležité je pouze to, že Faulkner tu své hrdiny dokázal vykreslit s drtivou přesvědčivostí - v jeho úderných, výtečně vystavěných větách jako by byla obsažena všechna sláva i marnost "jazzových" dvacátých let. William Faulkner (1897-1962) patří k největším spisovatelům 20. století; za své rozsáhlé dílo získal roku 1949 Nobelovu cenu za literaturu. Často bývá považován za "zakladatele americké jižanské literatury 20. století"; toto tvrzení lze přitom rozvést - Faulkner není jen "zakladatelem" americké jižanské literatury, je její dokonalou synekdochou: Faulkner je jižanská literatura. V úchvatné jednotě se u něj snoubí snad veškeré výrazné rysy, jimiž se jednotlivě vyznačují díla ostatních slavných Jižanů, prozaiky Flannery O'Connorovou, Tennessee Williamsem či Trumanem Capotem počínaje, kritiky jako John Crowe Ransom, Allen Tate či Cleanth Brooks konče. Přestože je ovšem Faulknerovo dílo na americkém Jihu hluboce zakořeněné, přestože je důsledně regionální, dosahuje autorovo líčení lidského údělu vpravdě universální působivosti.

Komáři jsou prvním velikým Faulknerovým dílem. Na rozdíl od většiny autorových pozdějších próz se tento štiplavý, satirický román neodehrává v autorově mytickém yoknapatawphaském kraji, nýbrž v New Orleans, přesněji řečeno na výletní jachtě, na níž se několik neworleanských umělců vydává na několikadenní okružní plavbu. Je přitom docela lhostejné, kdo z neworleanské umělecké a literární scény se za jednotlivými postavami díla skrývá; důležité je pouze to, že Faulkner tu své hrdiny dokázal vykreslit s drtivou přesvědčivostí - v jeho úderných, výtečně vystavěných větách jako by byla obsažena všechna sláva i marnost "jazzových" dvacátých let. William Faulkner (1897-1962) patří k největším spisovatelům 20. století; za své rozsáhlé dílo získal roku 1949 Nobelovu cenu za literaturu. Často bývá považován za "zakladatele americké jižanské literatury 20. století"; toto tvrzení lze přitom rozvést - Faulkner není jen "zakladatelem" americké jižanské literatury, je její dokonalou synekdochou: Faulkner je jižanská literatura. V úchvatné jednotě se u něj snoubí snad veškeré výrazné rysy, jimiž se jednotlivě vyznačují díla ostatních slavných Jižanů, prozaiky Flannery O'Connorovou, Tennessee Williamsem či Trumanem Capotem počínaje, kritiky jako John Crowe Ransom, Allen Tate či Cleanth Brooks konče. Přestože je ovšem Faulknerovo dílo na americkém Jihu hluboce zakořeněné, přestože je důsledně regionální, dosahuje autorovo líčení lidského údělu vpravdě universální působivosti.