Amazonka

Fascinující román je trilogie složená ze tří částí: Zem, kde není smrti, Modrý tygr a Nový prales. V románě věnovaném Jižní Americe - a také smyslu dějin, starému i současnému barbarství - se na pozadí historických událostí prolíná fantazie a realita, příroda a život přírodních národů, konkvistadoři a jejich odpůrci, dominikáni jako Bartolomeus Las Casas a jezuité (a jejich komunistické osady), kteří se marně snaží zastavit loupeživé výboje svých evropských "kolegů", a stihne je proto logicky zkáza. Svár evropské civilizační rozpínavosti s kulturně daleko staršími iberoamerickými společenstvími je líčen ze stanoviska opačného - vnějšího, nikoliv ze stanoviska "bílých" obyvatel Evropy. A vyznívá jen velmi podmíněně pozitivně, spíše připomíná proces v zásadě degenerativní. Zejména v posledním díle se objevují i přesné dobové aktualizace (nacismus jako nový prales). Čtenář románu se může těšit na vpravdě amazonský tok mnohovrstevnaté, bezbřeze plastické řeči, explozivního a zase klidného výrazu, pádícího a zase zvolna plynoucího, smršťujícího se a zase se rozpínajícího děje. Jeho styl má blízko k textům hispánské literatury, k magickému realismu. Směle ho lze přirovnat k autorům jako Cortázar, Dos Passos nebo Márquez. Alfred Döblin (1878-1957) je pokládán za jednoho z největších německých autorů 20. století. U nás bylo sice přeloženo několik jeho děl, mimo jiné například román Valdštejn, znám je zde však především jako autor slavného románu Berlín, Alexandrovo náměstí, virtuózně napsaného díla, po formální stránce srovnatelného třeba s Jamesem Joycem. Vydáním trilogie Amazonka splácí česká literatura velký dluh tomuto úchvatnému tvůrci.

Fascinující román je trilogie složená ze tří částí: Zem, kde není smrti, Modrý tygr a Nový prales. V románě věnovaném Jižní Americe - a také smyslu dějin, starému i současnému barbarství - se na pozadí historických událostí prolíná fantazie a realita, příroda a život přírodních národů, konkvistadoři a jejich odpůrci, dominikáni jako Bartolomeus Las Casas a jezuité (a jejich komunistické osady), kteří se marně snaží zastavit loupeživé výboje svých evropských "kolegů", a stihne je proto logicky zkáza. Svár evropské civilizační rozpínavosti s kulturně daleko staršími iberoamerickými společenstvími je líčen ze stanoviska opačného - vnějšího, nikoliv ze stanoviska "bílých" obyvatel Evropy. A vyznívá jen velmi podmíněně pozitivně, spíše připomíná proces v zásadě degenerativní. Zejména v posledním díle se objevují i přesné dobové aktualizace (nacismus jako nový prales). Čtenář románu se může těšit na vpravdě amazonský tok mnohovrstevnaté, bezbřeze plastické řeči, explozivního a zase klidného výrazu, pádícího a zase zvolna plynoucího, smršťujícího se a zase se rozpínajícího děje. Jeho styl má blízko k textům hispánské literatury, k magickému realismu. Směle ho lze přirovnat k autorům jako Cortázar, Dos Passos nebo Márquez. Alfred Döblin (1878-1957) je pokládán za jednoho z největších německých autorů 20. století. U nás bylo sice přeloženo několik jeho děl, mimo jiné například román Valdštejn, znám je zde však především jako autor slavného románu Berlín, Alexandrovo náměstí, virtuózně napsaného díla, po formální stránce srovnatelného třeba s Jamesem Joycem. Vydáním trilogie Amazonka splácí česká literatura velký dluh tomuto úchvatnému tvůrci.