Vlastizrady

Mohutný soubor kritických statí a esejů Petra Krále konečně seznámí čtenáře s rozsáhlou, ale vcelku neznámou a nedoceněnou částí autorovy tvorby. Kniha není mimořádná jen svým rozsahem, ale i svou mnohostranností, články o literatuře tu sousedí s texty o malířství, filmu, fotografii, jazzu a dokonce s gastronomickými hlídkami, přátelské pocty blízkým tvůrcům lze číst vedle obecných úvah o společnosti a kultuře. Celek pokrývající více než půl století je rozčleněn do čtyř částí: šedesátá léta, léta autorova pobytu ve Francii, léta devadesátá a konečně léta 2000-2014, následující po Králově návratu do Čech. Téměř polovina textů byla autorem přeložena z francouzštiny, v níž je mimo jiné uveřejňoval v deníku Le Monde nebo v týdeníku L´Express, také - a především - však v řadě odborných, někdy exkluzivních publikací věnovaných poesii a umění. Texty si přitom i v nejvíc "specializovaných" pasážích podržují konkrétnost a obrazotvornost vlastní textům básníka, jak tomu odpovídá rovněž skladba knihy, kde žádná ostrá hranice neznačí předěl mezi esejem, článkem a prostou glosou, teoretickou úvahou a lidským svědectvím. Smysl pro kritický rozbor jevů i děl a názorová vyhraněnost Králových soudů, často polemicky vyhrocená, jsou přitom konstantním prvkem textů ze všech uvedených období a tím, čím v každém z nich hrály podnětnou roli.

Mohutný soubor kritických statí a esejů Petra Krále konečně seznámí čtenáře s rozsáhlou, ale vcelku neznámou a nedoceněnou částí autorovy tvorby. Kniha není mimořádná jen svým rozsahem, ale i svou mnohostranností, články o literatuře tu sousedí s texty o malířství, filmu, fotografii, jazzu a dokonce s gastronomickými hlídkami, přátelské pocty blízkým tvůrcům lze číst vedle obecných úvah o společnosti a kultuře. Celek pokrývající více než půl století je rozčleněn do čtyř částí: šedesátá léta, léta autorova pobytu ve Francii, léta devadesátá a konečně léta 2000-2014, následující po Králově návratu do Čech. Téměř polovina textů byla autorem přeložena z francouzštiny, v níž je mimo jiné uveřejňoval v deníku Le Monde nebo v týdeníku L´Express, také - a především - však v řadě odborných, někdy exkluzivních publikací věnovaných poesii a umění. Texty si přitom i v nejvíc "specializovaných" pasážích podržují konkrétnost a obrazotvornost vlastní textům básníka, jak tomu odpovídá rovněž skladba knihy, kde žádná ostrá hranice neznačí předěl mezi esejem, článkem a prostou glosou, teoretickou úvahou a lidským svědectvím. Smysl pro kritický rozbor jevů i děl a názorová vyhraněnost Králových soudů, často polemicky vyhrocená, jsou přitom konstantním prvkem textů ze všech uvedených období a tím, čím v každém z nich hrály podnětnou roli.