Marcus Aurelius - Stoický císař

Tento románový životopis oživuje odkaz Marka Aurelia (121–180 n. l.) pro novou generaci čtenářů skrze zkoumání císařovy fascinující psychologické cesty. Donald J. Robertson zkoumá Markovy vztahy s klíčovými postavami jeho života, jako byla jeho matka Domitia Lucilla a císař Hadrián, a také s jeho stoickými učiteli. Hojně čerpá z Markových Hovorů k sobě a korespondence a zkoumá císařovo jednání, jak je podrobně popsáno v Historia Augusta dalších antických textech. Marcus Aurelius se snažil sladit svou filozofii a morální hodnoty s politickými tlaky, kterým čelil jako císař na vrcholu římské moci. Robertson zkoumá Markův postoj k otroctví a morální dilema, které představovalo zajetí nepřátel ve válce, jeho postoj k ženám, roli stoicismu při utváření jeho reakce na hrozbu občanské války, zacházení s křesťany za jeho vlády a jmenování jeho nechvalně známého syna Commoda jeho nástupcem. V celém tomto díle jsou k osvětlení císařovy mysli – jeho charakteru, hodnot a motivů – použity Hovory k sobě, přičemž Robertson obratně proplétá Markovu vnitřní cestu jako filozofa s vnějšími událostmi jeho života římského císaře.

Tento románový životopis oživuje odkaz Marka Aurelia (121–180 n. l.) pro novou generaci čtenářů skrze zkoumání císařovy fascinující psychologické cesty. Donald J. Robertson zkoumá Markovy vztahy s klíčovými postavami jeho života, jako byla jeho matka Domitia Lucilla a císař Hadrián, a také s jeho stoickými učiteli. Hojně čerpá z Markových Hovorů k sobě a korespondence a zkoumá císařovo jednání, jak je podrobně popsáno v Historia Augusta dalších antických textech. Marcus Aurelius se snažil sladit svou filozofii a morální hodnoty s politickými tlaky, kterým čelil jako císař na vrcholu římské moci. Robertson zkoumá Markův postoj k otroctví a morální dilema, které představovalo zajetí nepřátel ve válce, jeho postoj k ženám, roli stoicismu při utváření jeho reakce na hrozbu občanské války, zacházení s křesťany za jeho vlády a jmenování jeho nechvalně známého syna Commoda jeho nástupcem. V celém tomto díle jsou k osvětlení císařovy mysli – jeho charakteru, hodnot a motivů – použity Hovory k sobě, přičemž Robertson obratně proplétá Markovu vnitřní cestu jako filozofa s vnějšími událostmi jeho života římského císaře.