Mlčení jehňátek

Jonathan Demme (1944–2017), respektovaný řemeslník hollywoodského filmu, se vždy nápaditě pohyboval v různých žánrových formátech se zaměřením na empatické zobrazování izolovaných a často zranitelných postav. Zvláště u žen zkoumal s citlivým porozuměním jejich reakce na krize a konflikty, navozoval pocit intimity a naléhavosti a nutil diváky k účasti na subjektivní zkušenosti postav. Mlčení jehňátek se stalo jeho nejznámějším a nejúspěšnějším americkým filmem. Od té doby jej filmoví odborníci analyzovali z nejrůznějších hledisek, ať už šlo mj. o problematiku filmového stylu a žánru, feminismu, genderu, filozofie, politiky či kultury. Zdeněk Hudec ve své monografii čtenáře seznamuje s těmito rozmanitými přístupy a prostřednictvím nich ve čtyřech kapitolách rozkrývá složitou, vzájemně se prostupující významovost filmu. Soustřeďuje se zejména na reflexi třídní identity kadetky FBI Clarice Starlingové provázanou motivy kariérismu a profesionalismu. Ten je více než jako etická hodnota nahlížen ve smyslu ideologie úspěchu ve filmu ovlivněné i genderovými a psychologickými aspekty vyplývajícími ze základní situace ženy usilující o kariérní vzestup v maskulinní instituci FBI řízené patriarchálními autoritami.

Jonathan Demme (1944–2017), respektovaný řemeslník hollywoodského filmu, se vždy nápaditě pohyboval v různých žánrových formátech se zaměřením na empatické zobrazování izolovaných a často zranitelných postav. Zvláště u žen zkoumal s citlivým porozuměním jejich reakce na krize a konflikty, navozoval pocit intimity a naléhavosti a nutil diváky k účasti na subjektivní zkušenosti postav. Mlčení jehňátek se stalo jeho nejznámějším a nejúspěšnějším americkým filmem. Od té doby jej filmoví odborníci analyzovali z nejrůznějších hledisek, ať už šlo mj. o problematiku filmového stylu a žánru, feminismu, genderu, filozofie, politiky či kultury. Zdeněk Hudec ve své monografii čtenáře seznamuje s těmito rozmanitými přístupy a prostřednictvím nich ve čtyřech kapitolách rozkrývá složitou, vzájemně se prostupující významovost filmu. Soustřeďuje se zejména na reflexi třídní identity kadetky FBI Clarice Starlingové provázanou motivy kariérismu a profesionalismu. Ten je více než jako etická hodnota nahlížen ve smyslu ideologie úspěchu ve filmu ovlivněné i genderovými a psychologickými aspekty vyplývajícími ze základní situace ženy usilující o kariérní vzestup v maskulinní instituci FBI řízené patriarchálními autoritami.